Jdi na obsah Jdi na menu
 


Diskuse

Zajímá nás, co si myslíte, proto pište...   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

XEvil break 99% types of captcha

(Mashatedly, 11. 12. 2017 17:59)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

New package XRumer 16.0 + XEvil solve ANY Captcha

(ClaudiaElenT, 17. 11. 2017 3:15)

Absolutely NEW update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captchas breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of demo videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

P.S. XEvil 4.0. recognize ReCaptcha2 too;)

Zpravodaj Vršovice

(Alena, 19. 2. 2013 11:32)

http://www.railian.com/Zpravodaj_2013/unor.html

Zpravodaj_leden

(Alena, 14. 1. 2013 22:56)

http://www.railian.com/Zpravodaj_2013/leden.html

Zdravím z Vršovic.

(Alena, 9. 12. 2012 17:04)

http://www.railian.com/Vrsovice/Zpravodaj/prosinec2012.html

Vršovický Zpravodaj_Listopad

(Alena, 6. 11. 2012 22:06)

http://www.railian.com/Vrsovice/Zpravodaj/listopad2012.html

Zpravodaj-říjen

(Alena, 8. 10. 2012 21:34)

http://www.railian.com/Vrsovice/Zpravodaj/rijen2012.html

novinky

(pro cargonauty, 2. 10. 2012 18:05)

http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komentare/c1-57569150-kdo-je-gustav-slamecka-banker-ktery-se-vysvihl-ve-statni-sfere-diky-dalikovi

Zpravodaj-září

(Alena, 8. 9. 2012 13:44)

http://www.railian.com/Vrsovice/Zpravodaj/zari2012.html

SŽDC Praha

(Alena, 17. 8. 2012 11:26)

Pozor, jsou případy chybně spočítané průměrné hodinové mzdy, v době dovolených, je to docela zásadní rozdíl ve výplatě.Doporučujiá udělat kontrolu v pásce za červenec.Jak spočítat průměrnou hodinovou mzdu najdete v červnovém zpravodaji.

Smutné výročí sesazení Jaromíra Duška

(Radek Prášek, 6. 8. 2012 10:33)

Vážené kolegyně a kolegové. Doporučuji k přečtení článek JUDr. Rokose na stránkách SOSaD.
http://www.sosad.cz/clanky/archiv/soudni-spory-osz-proti-duskovi---judr.-jiri-rokos.html

Stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012 , část 1

(Ben, 22. 4. 2012 9:38)

na základě žádosti vedení PV OSŽ při SŽDC, s. o. vydáváme stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012, který byl vydán s účinností od 1. 4. 2012.
Dne 3. 4. 2012 bylo vypracováno stanovisko k tomuto pokynu z hlediska jeho neprojednání v souladu s ustanovením § 287 odst. 2 písm. h) zákoníku práce a předáno vedení Podnikového výboru OSŽ při SŽDC, s. o.
Dále bylo oddělení BOZP požádáno o vydání stanoviska k formálnímu a věcnému obsahu tohoto pokynu.

1) V bodě 1.1 pokynu je uvedeno, že ochranu zdraví zaměstnanců je třeba monitorovat, protože z podnětu odborové organizace byla vypracována studie, která konstatuje na vybraných pracovištích vysokou míru pravděpodobné zátěže zaměstnanců při práci se zobrazovacími jednotkami a určitou míru neadekvátní psychické zátěže.

Stanovisko: Ochrana zdraví se nemonitoruje proto, že byla z podnětu odborů vypracována tzv. studie, ale zaměstnavatel je v souladu s ustanovením § 101 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce a dle § 102 je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Navíc je třeba konstatovat, že se nejedná o studii, ale o expertizní posudek Státního zdravotního ústavu ve věci odborného posouzení práce výpravčích Ústředního stavědla v železniční stanici Kolín z hlediska psychické zátěže ze dne 28. 12. 2011. Rovněž je nutno konstatovat, že bylo provedeno posouzení Ústředních stavědel Kolín a Děčín a tento posudek hodnotí právě tyto pracoviště. Pokud se jedná o závěry tohoto expertizního posudku, tak tento nehovoří o vysoké míře pravděpodobné zátěže zaměstnanců při práci se zobrazovacími jednotkami ani o určité míře neadekvátní psychické zátěže. Tento expertizní posudek toto zatížení na jmenovaných pracovištích prokazuje.

Na základě odborného posouzení práce výpravčích v žst. Kolín SZÚ doporučuje:

a) Práci výpravčích lze klasifikovat jako práci se zvýšenou psychickou a zrakovou zátěží (dle NV 361/2007 Sb. - práce spojená s monotonií, ve vnuceném pracovním tempu a v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu; práce spojená s náročností na rozlišení detailů, spojená se sledováním monitorů, se zobrazovacími jednotkami). K minimálním opatřením k ochraně zdraví při práci (NV 361/2007 Sb. § 33 a § 35) v zájmu omezení nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance musí být práce přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

b) Z výše uvedeného vyplývá, že vykonávaná práce výpravčích vyžaduje jejich zvýšenou koncentraci pozornosti vzhledem k vysokým nárokům na bezchybný výkon. Přetížení pozornosti (způsobené i řadou vedlejších podnětů) může zvýšit chybovost výkonu a v důsledku toho vést až k nehodové události s ohrožením zdraví či ztráty lidských životů. Chybnému rozhodnutí výpravčího používaný software při nestandardní situaci nezabrání.

Z hlediska možného rizika selhání lidského faktoru s následkem nehodové události doporučujeme zvýšit počet pracovníků ve směně, tj. v jedné směně by měli pracovat na této železniční stanici 4 výpravčí. Tímto opatřením lze využít pravidelných (optimálně delších) bezpečnostních přestávek včetně přestávek na jídlo (dodržovat rovněž pitný režim) a

Stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012 , část 2

(Ben, 22. 4. 2012 9:37)

odpočinek k regeneraci organizmu a tím předejít únavě a následné chybovosti ve výkonu práce.

c) Z hlediska vykonávané práce, která je spojená s náročností rozlišení detailů by bylo žádoucí vybavit pracovní místo výpravčích většími monitory pro lepší rozlišení detailů.

Barevné řešení pozadí monitoru počítače, tj. černé, se z hlediska zrakové zátěže jeví jako méně vhodné. Spolu s barevným zobrazením (červené, modré, zelené a bílé označení) jsou pro oči tyto kontrasty velmi výrazné. Vhodnější je z tohoto důvodu světlé, např. šedé pozadí.

c) S ohledem na práci se zobrazovací jednotkou dořešit ergonomické uspořádání pracoviště
i pracovního místa s využitím ergonomických pomůcek (pracovního sedadla, podložky pod myš a klávesnici počítače apod.).

d) Objektivizovat mikroklimatické podmínky při práci. Při nízké relativní vlhkosti vzduchu dochází k vysychání sliznic a rovněž rohovky oka. Mikroklimatické podmínky na pracovišti ovlivňují nejen zrakovou, ale i psychickou zátěž pracovníků.

Závěr:

S ohledem na rizikové faktory (NV 361/2007 Sb. v platném znění) vyskytující se na pracovišti Ústředního stavědla v železniční stanici Kolín, tj. práce s psychickou zátěží spojená s monotonií, ve vnuceném pracovním tempu a v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, lze práci výpravčích zařadit do třetí kategorie (vyhláška 432/2003 Sb.). Z hlediska zrakové zátěže se vykonávaná práce zařazuje do druhé kategorie.
Toto hodnocení lze uplatnit i pro kategorizaci prací Ústředního stavědla v železniční stanici Děčín, případně dalších obdobných pracovišť, kde je srovnatelný režim práce výpravčích.

Doporučená opatření:

• Zařadit dalšího pracovníka do směny
• Dodržovat zákonem stanovené přestávky
• Řešit ergonomii pracoviště (s ohledem na práci se zobrazovací jednotkou)
• Řešit výměnu monitorů počítače
• Optimalizovat mikroklimatické podmínky na pracovišti

2) V bodu 2.1 se pokyn zabývá posouzením pracovišť, zda pracoviště může vyvolat ohrožení zaměstnance zrakovou a psychickou zátěží. Uvádí se, že bude provedeno posouzení těchto pracovišť společně těmito zaměstnanci:

- zaměstnancem pověřeným agendou BOZP
- poskytovatelem pracovnělékařských služeb
- osobou pověřenou otázkou bezpečnosti práce nebo vyslaným zástupcem odborové organizace,
zastupujícím zaměstnance na daném pracovišti

Dále se uvádí, že lze toto posouzení provést v rámci prověrky BOZP a v případě, že odborová organizace svoji účast odmítne nebo na požadavek zaměstnavatele nereaguje, vystupují jménem zaměstnanců zaměstnanci z posuzovaného pracoviště.

Stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012 , část 3

(Ben, 22. 4. 2012 9:36)


Z tohoto posouzení bude sepsán protokol, kde bude zapsáno hodnocení v rozsahu:

- vysoká zátěž
- střední zátěž
- bez zátěže

A tento protokol bude podepsán zúčastněnými, v případě rozdílných stanovisek bude uveden názor zástupce odborové organizace samostatně.

Stanovisko: Komise, které jsou složeny z výše uvedených osob, nemohou z odborného hlediska provádět posuzování pracovišť z hlediska psychické zátěže a rovněž posuzovat i tzv. stupeň zatížení zaměstnanců. Takovéto odborné posouzení může provádět osoba s patřičnou kvalifikací v oblasti psychologie, která je držitelem příslušné akreditace nebo autorizace dle zákona č. 258/2000 Sb. Z toho důvodu nemohou být závěry těchto komisí relevantní ani pro další hodnocení. Zaměstnavatel by si posouzení pracovišť měl objednat u akreditovaného nebo autorizovaného pracoviště a na základě výsledků navrhnout orgánům ochrany veřejného zdraví (KHS) případnou změnu kategorizace. V souladu s ustanovením § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o zařazení práce do příslušné kategorie rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví.

3) V bodu 2.02 – hodnocení – je uvedeno, že po provedení prověrek vypracuje zaměstnanec pověřený agendou BOZP příslušné OS seznam pracovišť, kde může vzniknout ohrožení zaměstnance zrakovou a psychickou zátěží a seznam zaměstnanců, kteří mohou být ohroženi zrakovou a psychickou zátěží a tyto seznamy po podpisu ředitele OS zašle na určenou emailovou adresu. Pokud se podle výsledku hodnocení nepotvrdí dosavadní kategorizace pracoviště, připojí i návrh nového zařazení.
Odbor personální provede po posouzení primárních šetření návrh opatření k ochraně zdraví zaměstnanců v součinnosti s vedením OS, odborným zaměstnancem pro prevenci rizik a souhrnně projedná opatření k minimalizaci dopadů na zaměstnance a vedoucí zaměstnanec OJ zároveň informuje o přijatých opatřeních odborové organizace, zastupující zaměstnance na dotčeném pracovišti a zajistí uplatnění tohoto opatření v technologii. Souhrn opatření pro omezení nebo zabránění případného vlivu na pracovišti bude zveřejněn v novém opatření pro ochranu zdraví zaměstnanců, které bude vydáno do konce dubna 2012.

Stanovisko: Provádět hodnocení pracovišť z hlediska kategorizace lze na základě platné legislativy a odborných posouzení oprávněnými akreditovanými nebo autorizovanými pracovišti. Z toho důvodu nelze považovat výše uvedený způsob za relevantní, a tudíž na základě takového hodnocení nelze ani připravovat pro tato pracoviště výše uvedená opatření.

4) V bodě 2.3 – Metodika snížení rizika zrakové a psychické zátěže jsou uvedena opatření, která je nutno z pohledu zaměstnavatele přijmout pro omezení nebo zamezení vlivu:
Jedná se o aplikaci bezpečnostních přestávek v délce 5 – 10 minut bez přerušení práce nejdéle po dvou hodinách nepřetržité práce v případech, kdy dochází k nutnosti nepřetržitého sledování obrazu na zobrazovací jednotce, přičemž výkon práce v době bezpečnostní přestávky nesmí obsahovat sledování obrazu na zobrazovací jednotce, bezpečnostní přestávky se zapracují do rozvrhu pracovní směny.

Stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012 , část 4

(Ben, 22. 4. 2012 9:35)

Stanovisko: Zaměstnavatel se zabývá pouze aplikací bezpečnostních přestávek z důvodu zrakové zátěže dle ustanovení § 35 a neřeší vůbec aplikaci bezpečnostních přestávek z důvodu psychické zátěže dle ustanovení § 31 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění. Co se týká rozsahu bezpečnostních přestávek, tak se zaměstnavatel striktně drží minimálního vymezení těchto přestávek dle nařízení vlády, přitom je vhodné v případě možnosti poskytovat tyto přestávky v delším (optimálnějším) rozsahu.

Dále zaměstnavatel uvádí, že v případech, kdy bude označena orgánem veřejné ochrany zdraví povinnost zavést přestávky na jídlo a oddech ve smyslu ustanovení § 88 zákoníku práce nebo kdy bude pracoviště označeno vysokou mírou psychické zátěže prověrkou, zavede tuto přestávku, která se nezapočítává do pracovní doby a dále, že přestávky na jídlo a oddech se mají zapracovat do rozvrhu směn tak, aby nenahrazovaly bezpečnostní přestávky.

Stanovisko: Co se týká přestávky na jídlo a oddech ve smyslu ustanovení § 88 zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen tuto přestávku poskytovat dle tohoto ustanovení, nikoliv na základě určení orgánu ochrany veřejného zdraví, nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut a v případě, kdy jde o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech, která se započítává do pracovní doby. Zaměstnavatel však musí sám posoudit, jestli lze poskytovat přestávku nebo přiměřenou dobu. Na některých zatížených pracovištích v praxi většinou nelze přiměřenou dobu zajistit.
Zcela nepochopitelně je zde uvedeno, že přestávky na jídlo a oddech se zapracují do rozvrhu směn tak, aby nenahrazovaly bezpečnostní přestávky. Toto není v souladu s ustanovením § 89 zákoníku práce, kde je stanoveno, že připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.


5) V bodě 2.3.2 pokynu je uvedeno, že před prvním zařazením na pracoviště označená se střední nebo vysokou mírou ohrožení zrakovou nebo psychickou zátěží mají zaměstnanci absolvovat:

a) zdravotní prohlídku se zaměřením na:
- zrakovou ostrost na dálku i blízko (i s použitím korekce zraku)
-prostorové vidění, postavení očí
-vyšetření centrální oblasti zorného pole
-speciální vyšetření barvocitu, EKG, ORL

b) speciální zátěžové psychologické vyšetření zaměřené na vyšší odolnost při řešení složitých dopravních situací

Rozsah lékařského vyšetření, uvedené pod bodem a), bude vždy součástí každé periodické prohlídky ve smyslu vyhlášky č. 101/1995 Sb, v platném znění, u pracovišť s noční prací bude též součástí vyšetření pro noční práci podle § 94 zákoníku práce.

Speciální zátěžové psychologické vyšetření, uvedené pod bodem b), bude opakováno u zaměstnanců, pracujících na pracovištích:

- se střední mírou stanovené psychické zátěže po pěti letech,
- nadbytečné speciální zdravotní prohlídky
- nadbytečné zátěžové psychologické vyšetření (mimo vstupních)

Stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012 , část 5

(Ben, 22. 4. 2012 9:34)

- s vysokou mírou stanovené psychické zátěže opakováno po třech letech, přičemž zařazení zaměstnanců na pracovišti s vysokou mírou psychické zátěže nesmí od data posouzení výše uvedených vlivů přesáhnout 10 let.

Stanovisko: Pokud se týká bodu 2.3.2, který se týká zdravotních prohlídek, je třeba zdůraznit, že problematika zdravotní způsobilosti osob při provozování dráhy a drážní dopravy je i v podmínkách SŽDC, s. o. řešena vyhláškou č. 101/1995 Sb., kde jsou uvedeny druhy zdravotních prohlídek, jejich náplň a četnost. Co se týká výpravčích a dispečerů, provádějí se preventivní vstupní prohlídky, pravidelné prohlídky (periodické), mimořádné a výstupní. Každá preventivní prohlídka a vstupní prohlídky má přesně určenu svoji náplň, vstupní prohlídka může být rozšířena – viz § 5 odst. 3 písm. b). Pokud se týká zdravotních prohlídek pro práci v noci, tak náplň této prohlídky odpovídá náplni preventivní prohlídky. Dle vyhlášky č. 101/1995 Sb., § 6 je stanovena četnost prohlídek. Co se týká dotčených zaměstnanců, jedná se o periodické prohlídky 1 x za 3 roky (18 – 50 let), 1 x ročně (nad 50 let). Prohlídky z důvodu noční práce se dle ustanovení § 94 odst. 2 provádějí 1 x ročně. Rozšiřování náplně zdravotních prohlídek nelze provádět svévolně, ale například na základě znalosti pracovních podmínek, na základě rozhodnutí Orgánu ochrany veřejného zdraví (KHS), který toto stanovuje v případě, že je dotčená činnost např. zařazena do 3. kategorie (kategorizace prací). Do kategorie rizikové práce se zařazuje na návrh zaměstnavatele, který nechá pracoviště odborně posoudit a toto zařazení potvrdí Orgán ochrany veřejného zdraví (KHS), který zároveň stanoví náplň a četnost zdravotních prohlídek z důvodu výkonu rizikových prací. Pak se četnost a náplň lékařských prohlídek řídí tímto rozhodnutím.
Zároveň připomínáme, že dosud platná legislativa nerozlišuje žádnou míru psychické a zrakové zátěže a ani limity pro hodnocení této zátěže. Speciální zátěžové psychologické vyšetření má opodstatnění provádět před zařazením zaměstnanců na případné rizikové pracoviště z hlediska psychické zátěže. Další, opakovaná vyšetření tohoto typu se provádějí v případě, že to např. doporučí lékař poskytující pracovnělékařské služby, nebo v případě mimořádných událostí, apod. Rovněž není v platné legislativě žádná opora pro provádění periodických psychologických vyšetření v rozsahu 1 x za 5 let, příp. 1 x za 3 roky.
V žádném případě nemá žádné opodstatnění, oporu ani analogii v ČR, v platné legislativě návrh zaměstnavatele na omezení zařazení zaměstnanců na pracovišti s tzv. vysokou mírou psychické zátěže na dobu max. 10 let.

Státní zdravotní ústav doporučuje:
- zařazení dalšího pracovníka do směny
- dodržování zákonem stanovených přestávek (na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky, optimalizace jejich délky)
- ergonomie pracovišť s ohledem na PC
- případné výměny monitorů
- optimalizace mikroklimatických podmínek na pracovištích

SŽDC:
- bezpečnostní přestávky z důvodu zrakové zátěže v délce 5 – 10 minut
- přestávky na jídlo a oddech na základě pokynu OOVZ
- možnost konzultací s pracovním psychologem
- písemné seznámení při školení s možnostmi a vhodnými způsoby individuální rehabilitace a odpočinku
- pokud PKS určí konkrétní formy preventivní rehabilitace, musí se jich zaměstnanec účastnit

Stanovisko k Pokynu generálního ředitele č. 4/2012 , část 6

(Ben, 22. 4. 2012 9:33)

nadbytečné speciální zdravotní prohlídky
- nadbytečné zátěžové psychologické vyšetření (mimo vstupních)
- omezení práce na 10 let na rizikovém pracovišti

Rovněž není zcela zřejmé, proč při zpracovávání tohoto pokynu nepostupoval v souladu s platnou legislativní úpravou a v souladu s platným vědeckým poznáním 21. století. V neposlední řadě je také nepochopitelné, proč došlo k překotnému vydání tohoto pokynu, aniž byl tento řádně projednán s příslušným odborovým orgánem.

Výše uvedený pokyn, lékařské a psychologické vyšetření konzultovány s předními odborníky:

- Výzkumný ústav bezpečnosti práce
- Státní zdravotní ústav
- Ústav leteckého zdravotnictví

Závěr: Oddělení BOZP OSŽ ústředí nabízí v případě zájmu ze strany zaměstnavatele spolupráci při vytváření metodiky a systému, týkající se řešení pracovních podmínek pracovníků řízení železničního provozu. Rovněž nabízíme pomoc v zajištění případných externích odborníků v této problematice.
Členům Podnikového výboru oddělení BOZP nabízí případné uskutečnění odborného semináře (školení) v této problematice s cílem objasnění této problematiky pracovních podmínek.



Mgr. Petr Kožmín
Vedoucí oddělení BOZP

Pokyn GŘ č.4/2012

(Radek Prášek, 4. 4. 2012 13:26)

Vážení kolegové,

s účinností od 1.4.2012 vešel v platnost Pokyn GŘ č.4/2012 ve věci Vyhodnocení pracovišť řízení provozu. Co tento pokyn ve stručnosti znamená?
Předpokládejme, že po vyhodnocení pracovní pozice výpravčího ústředního stavědla Děčín a jistě i dalších, budou tato pracoviště dle pokynu č.4/2012 zařazena mezi skupinu pracovišť s vysokou mírou stanovené psychické zátěže.

Kam také jinam by Vaše pracoviště mělo být zařazeno, kolegové, když z Vašich úst slycháme, a jistě zcela oprávěně, požadavky na zavedení bezpečnostích přestávek a další, Vaše zdraví ochraňující, opatření.

Kolegové, dle bodu 2.3 tohoto pokynu - Metodika snížení rizika zrakové a psychické zátěže se ve Vaší kategorii při zavedení přestávek na jídlo, které se ovšem nebudou započítávat do pracovní doby, dosáhlo toho, že si tu vaši vydobitou přestávku na jídlo budete muset „nadělat“. Mohu Vám tu vyprávět o turnusové potřebě z toho vyplývající, ale to vše jistě znáte.

Dále se v bodě 2.3.2 dočtete o speciálním zátěžovém psychologickém vyšetření zaměřené na vyšší odolnost při řešení složitých dopravních situací a také o periodicitě těchto vyšetření. Třešničkou na pomyslném dortu je poslední odstaveček:
Speciální zátěžové psychologické vyšetření, uvedené pod bodem b), bude opakováno u zaměstnanců, pracujících na pracovištích:
se střední mírou stanovené psychické zátěže po pěti letech,
s vysokou mírou stanovené psychické zátěže opakováno po třech letech, přičemž zařazení zaměstnanců na pracovišti s vysokou mírou psychické zátěže nesmí od data posouzení výše uvedeného vlivů přesáhnout 10 let.

Dojde-li tedy při posuzování Vašeho pracoviště k vyhodnocení, že se ve Vašem případě jedná o pracoviště s vysokou mírou stanovené psychické zátěže, v tu chvíli Vám začne pomyslné desetileté odpočítávání do konce Vašeho působení na tomto pracovišti.

Žádný strach, opakovaně po třech letech podstoupíte speciální zátěžové psychologické vyšetření, které může vaše působení na tomto pracovišti zkrátit ještě před vypršením oněch 10 let. Jistě Vám nemusím připomínat, že se tedy zčista jasna můžete ocitnout na jiném pracovišti, jenž je ohroženo např. modernizací a resp. případným zrušením. Ale co, změna je život.

Kolegové, nyní ovšem přichází to nejlepší. To celé začne fungovat bez toho, aniž byste měli tu jistotu, že za práci na takto specifikovaném pracovišti dostanete zaplaceno výrazně více, než doposud. Ruku na srdce, kolegové, ono totiž ve skutečnosti Vám zas až tak moc o to Vaše cenné zdraví přeci nešlo. Dle slov některých Vašich spolupracovníků: „Pokud by bylo místo lépe honorováno, zcela jistě by se nepožadovalo zavádění bezpečnostních přestávek atd. Jinými slovy, když už si ničím zdraví, ať za to mám zaplaceno.“ Ale toto mzdové navýšení Vy ošetřeno nemáte, a proto bude velice zajímavé sledovat, jak se bude situace okolo mzdových požadavků na pracovištích se střední a vysokou mírou stanovené psychické zátěže dále vyvýjet a jakým způsobem budou v této věci postupovat Vaši kolektivní vyjednavači.

Jsem toho názoru, že bez jasně definovaných mzdových ohodnoceních, pevně ukotvených v Kolektivní smlouvě, neměla být aktivita okolo bezpečnostních přestávek apod. na pracovištích ústředních stavědel Kolín, Děčín a jim podobných vůbec zahájena.

Vážení kolegové, v této souvislosti se mi vybavuje jedno rčení, které opravdu sedí. Dvakrát měř – jednou řež. Bravo!

Radek Prášek
člen FV SOSaD při SŽDC

Re: Soudní spory....

(Pavel Šifalda, 17. 12. 2011 15:28)

Tyto žabomyší války jsou k ničemu. Takže to ani nejde okomentovat.

Re: Re: Soudní spory....

(27Il9, 19. 12. 2011 9:32)

Ale jde to komentovat, Pavle, ostatně, už jsi tak učinil. Chápu, někomu se těžko přiznává, že by ten druhý mohl mít pravdu. Ale co, čas všechno zahojí, zapomeneme na co chceme zapomenout a jak se nám to hodí, a dál se můžeme tvářit, že se vlastně nic nestalo, což nám jde vlastně docela dobře.

A k ničemu? Ne tak docela, členové osž by se přeci měli zajímat o to, proč členové DR ( zástupci zaměstnanců ) nehlasovali pro odvolání GŘ Žaludy, co je k tomu vedlo? Další otázky jenž si mohou klást členové osž jsou např: Hradí si soudní výlohy páni zástupci z DR ze svého, nebo jsou hrazeny z rozpočtu osž?Tak znovu pozorně čtěme:

Věcně šlo (jde) o to, že v roce 2009 tehdejší náměstek ministra Zdeněk Žák předložil či hodlal předložit do dozorčí rady (DR) Českých drah (ČD), návrh na odvolání generálního ředitele ČD ing. Petra Žaludu z funkce předsedy představenstva ČD. Dozorčí rada u ČD podle tzv. německého modelu akciové společnosti, který je zaveden i u ČD, volí a odvolává představenstvo ČD a dává předchozí souhlas (měla by) ke všemi významnějším návrhům (především obchodním záměrům a smlouvám) představenstva. Pan Žák jako tehdejší
zástupce státu a tedy jako představitel vlastníka se nijak netajil s těmito svými návrhy.V rámci nastalé diskuse odborníků i veřejnosti před předložením návrhu i členů DR na jejím zasedání se nechali slyšet členové DR volení za zaměstnance ČD (pánové Bitter, Leitgeb a Vokoun – rovněž významní a uvolnění funkcionáři OSŽ), že tento návrh (na odvolání Žaludy z funkce) nepodpoří a že předseda představenstva má jejich plnou podporu, přestože
další členové DR a mnozí zaměstnanci ČD měli asi názor přesně opačný – s odstupem času je to již obtížně definovatelné, ale mnozí si ještě na celou věc pamatujete. I pan ing. Dušek, jako bývalý člen DR, byl dotazován na názor k dané problematice redaktorem Lidových novin, který posléze napsal článek uveřejněný v Lidových novinách dne 25.4.2009 s názvem „Odboráři z ČD chválí Žaludu“ s podtitulkem „Bývalí kolegové jsou zaplaceni“. Připomínám, že za tuto iniciativu byl předseda DR Žák MD Bendlem odejit.
SOSaD soustavně kritizoval vedení GŘ Žaludy a proto je zcela nepochopitelné, že zástupci zaměstnanců v DR ( OSŽ ) na to měli odlišný názor, než jiní zástupci v DR.A ještě jedna ctrl+C:

Takže OSŽ, jmenovitě pan Pejša, to s tou žalobou zase nějak popletl. Žalobce by měl vědět, (neboť jako právnická osoba zná zákon), že nestačí tvrdit, že bylo či mohlo být zneváženo dobré jméno právnické osoby, např. díky údajnému povídání pana Duška. K povinnosti tvrzení patří povinnost dokazování. A to jaksi OSŽ, jako už tolikrát předtím, i v tomto případě další „Duškiády,“nenaplňuje. Škoda peněz a dobré pověsti,k níž rozhodně Pejša nepřispěje, bude-li pořád podávat žaloby na Duška a nebude to umět ani v jednom případě řádně dokázat. To je o dobré pověsti právnické osoby možná víc, než Duškovy údajně „nactiutrhačné“ výroky. Pokud se prokázalo, že údaje
znevažující dobré jméno OSŽ, jsou uvedeny v jakémsi článku a Dušek „v tom
nejede“, potom je na místě zažalovat novináře nebo noviny, má-li tvrzení o ohrožení dobré pověsti vůbec obstát jako pravdivé. Proč takové žaloby ani OSŽ ani funkcionáři OSŽ dosud nepodali? Možná proto, že to není Dušek.

Jestli to není tak, že každá žaloba, byť neúspěšná, je docela dobrým příspěvkem ke kalení vody. OSŽ přeci muselo vědět, že to takhle dopadne. Podle mého názoru členové žádné odborové organizace si její funkcionáře neplatí proto, aby napadala u soudu jinou odborovou organizaci nebo jejího představitele, pokud ty fungují na stejném písečku, ale mělo by to být o spolupráci a dokonce o vzájemné důvěře (to bychom si my členové asi přáli bez ohledu na tu kterou odborovou organizaci). Jen tak může být odborová
organizace svým členům něco platná. Nebo že by žalobce na tomto poli neměl co na práci?